Dnešní text pochází z nové německojazyčné publikace "Verschwörungen. Eine Suche nach Mustern" (Spiknutí. Hledání vzorů) zesnulého italského autora Umberta Eca.

Jako dítě jsem často snil o atlasech. Představoval jsem si cesty za dobrodružstvím v cizích zemích, anebo jsem se vžil do role perského dobyvatele, který pronikl do středoasijských stepí, odkud se dostal k břehům Sundských ostrovů a založil říši, která sahala od Ekbatany až po Sachalin. Snad proto jsem se pak v dospělosti rozhodl navštívit všechna ta místa, jejichž jména kdysi podněcovala mou fantazii, jako je Samarkand nebo Timbuktu, pevnost Alamo nebo Amazonie, a chybí mi už jen Casablanca a Mompracem.

Obtížnější byly mé exkurze do astronomie, které se vždy uskutečnily jen skrze prostředníka. V sedmdesátých a osmdesátých letech jsem na své chalupě hostil přítele, emigranta z Československa, který si vyráběl dalekohledy na noční pozorování oblohy ze střešní terasy, a když objevil něco zajímavého, zavolal mě. Hřála mě představa, že jen já a císař Rudolf II. v Praze jsme měli tu výsadu mít trvale na střeše českého astronoma, ale pak padla Berlínská zeď a můj český astronom se vrátil do Čech.