Politika Jiřího Rusnoka revalvace koruny pomocí úrokových sazeb, na kterou jsme poprvé poukázali 28. června 2018, se po čtyři roky (s roční covidovou pauzou) setkávala jen s malým odporem analytiků, firem a politiků, jelikož koruna měla přirozenou tendenci posilovat. Česká republika byla atraktivní investiční příležitostí a Rusnok svým systematickým zvyšováním úrokového diferenciálu pouze dodával měně další malý impuls. Za slunečných dnů si téměř nikdo nestěžoval, ale jakmile se začala stahovat mračna, situace se změnila. Je stále jasnější, že koruna je fundamentálně slabá, ale uměle silná. Analytik Vít Hradil ze společnosti Cyrrus se domnívá, že intervenční strategie ČNB nemůže vydržet déle než několik měsíců. Rusnokův komentář z 11. června o rovnovážném kurzu 24-25 Kč za euro se nyní zdá být až trestuhodně zavádějící. Bez silných intervencí by se pravděpodobně pohyboval spíše na úrovni 26 Kč za euro. Rusnok je pryč a jeho hra téměř u konce.