Když jsme před 20 lety, 8. ledna 2001, vydali první Final Word, Česká televize se zmítala v krizi, premiér Miloš Zeman vyzýval prezidenta Václava Havla k rezignaci za jeho podporu rebelů ve veřejnoprávní instituci a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus situaci přirovnával k nástupu Adolfa Hitlera ve Výmarské republice. Byla to doba, kdy dobro a zlo byly jasně rozpoznatelné, záleželo jen na tom, na které straně barikády kdo byl. Obě strany na sebe ukazovaly prstem.

O dvacet let později pokračují obdobné, z širší perspektivy relativně nepodstatné spory, teď ale máme společného nepřítele jménem covid-19. Ten také rozděluje společnost, hranice však už není tak jasně definovatelná. Někteří takovou situaci vidí jako čistě lékařský problém, kterému je třeba čelit čistě lékařským způsobem. Jiní zdůrazňují, že tu jde o pravidlo trade-off. My současnou krizi téměř od počátku vnímáme závažněji - jako otázku udržení naší civilizace, což vyžaduje vůdcovství takových lidí, kteří doopravdy chtějí, aby náš způsob života byl zachován.

Ne všichni čtenáři jsou připraveni tento přístup přijmout a na toto téma jsme obdrželi více reakcí, než v jakémkoli jiném období dvacetileté existence Final Wordu. Některé z nich jsou i dost hrubé.

Tak, jak budeme získávat další informace a staneme se moudřejšími, budeme vylepšovat i naše analýzy, ale nepředpokládáme, že bychom revidovali samotnou podstatu námi prezentované situace. Náš cíl zůstane stejný - poskytovat jistá vodítka, která mohou naši čtenáři využívat k tomu, aby sami lépe pochopili, co se ve světě děje. Ochota vyvinout k tomu úsilí zůstane jejich zodpovědností.