Sametová revoluce přišla tak nečekaně, že někteří dnešní političtí a společenští vůdci vstoupili do Komunistické strany Československa pouhých pár týdnů či měsíců před pádem Berlínské zdi a před tím, než začaly zvonit klíče na Václavském náměstí. V osudný den 17. listopadu 1989 napsalo Rudé právo na titulní straně, že se vláda zabývala první verzí návrhu stabilizačního programu obnovy a upevnění rovnováhy československé ekonomiky. Víceméně totéž, co nyní říkají česká a evropská média o ekonomické obnově po krizi způsobené koronavirem. Podobně jako u těch na nejvyšších postech KSČ v roce 1989 nevykazují lidé v dnešních rozhodovacích pozicích příliš mnoho známek porozumění tomu, že stále více těch samých opatření, jež přivedly ekonomiku tam, kde dnes je, nemůže být použito k zabránění další revoluce. Na české úrovni se to jeví, jako by naši političtí a společenští vůdci, až na několik málo výjimek, nadšeně vstoupili do Koronové strany Česka těsně před její největší krizí.