Existuje v boji o financování České televize a Českého rozhlasu nějaké magické číslo, které by uspokojilo obě veřejnoprávní stanice a zároveň vzalo vítr z plachet argumentům těch, kdo protestují proti plánům vlády? Možná ano. Kdyby hnutí ANO, SPD a Motoristé snížili roční rozpočty, řekněme o 10–15 %, ale zároveň ponechali možnost hrazení koncesionářských poplatků na dobrovolné bázi, mohly by celkové roční příjmy ČT a ČRo naopak vzrůst. Zejména s ohledem na to, jak ochotni jsou voliči opozičních stran přispívat na dobrou věc. Celkové příjmy by zpočátku mohly dokonce prudce vyletět, což by oběma institucím umožnilo vytvořit si značné finanční rezervy na horší časy. Proč by však Andrej Babiš a Tomio Okamura měli na něco takového přistoupit, pokud jim, jak tvrdí opozice, ve skutečnosti jde o podmanění si veřejnoprávních médií? Možná proto, že by šlo o nenápadný způsob, jak dosáhnout toho, o co jim doopravdy jde – prosazení retroaktivní kontroly hospodaření veřejnoprávních médií ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Většina lidí by proti tomu nic nenamítala. A proč by také měla? Nikdo by přece neměl krást, že? Tím magickým číslem by tedy mohlo být takové, které dobře smýšlející masy přiměje si všímat, že malá skupinka zasvěcených osob může mít postranní úmysly.
FinalWord.by Erik Bestfinalword.cz |
 Zdroj: Milion chvilek pro demokracii Jaké je ono magické číslo?Pondělí, 9. listopadu 2026 Existuje v boji o financování České televize a Českého rozhlasu nějaké magické číslo, které by uspokojilo obě veřejnoprávní stanice a zároveň vzalo vítr z plachet argumentům těch, kdo protestují proti plánům vlády? Možná ano. Kdyby hnutí ANO, SPD a Motoristé snížili roční rozpočty, řekněme o 10–15 %, ale zároveň ponechali možnost hrazení koncesionářských poplatků na dobrovolné bázi, mohly by celkové roční příjmy ČT a ČRo naopak vzrůst. Zejména s ohledem na to, jak ochotni jsou voliči opozičních stran přispívat na dobrou věc. Celkové příjmy by zpočátku mohly dokonce prudce vyletět, což by oběma institucím umožnilo vytvořit si značné finanční rezervy na horší časy. Proč by však Andrej Babiš a Tomio Okamura měli na něco takového přistoupit, pokud jim, jak tvrdí opozice, ve skutečnosti jde o podmanění si veřejnoprávních médií? Možná proto, že by šlo o nenápadný způsob, jak dosáhnout toho, o co jim doopravdy jde – prosazení retroaktivní kontroly hospodaření veřejnoprávních médií ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Většina lidí by proti tomu nic nenamítala. A proč by také měla? Nikdo by přece neměl krást, že? Tím magickým číslem by tedy mohlo být takové, které dobře smýšlející masy přiměje si všímat, že malá skupinka zasvěcených osob může mít postranní úmysly. |