Nejčtenější

Koudelka padl do Putinovy pasti
Út, 29. září 2026

Koudelka padl do Putinovy pasti

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v New Yorku v reakci na otázku ohledně připravenosti Aliance reagovat na ruské hybridní útoky v Německu, Polsku a pobaltských státech uvedl, že Severoatlantická aliance dělá rozhodně dost, jen to není vždy veřejně vidět. Neměli bychom padnout do pasti Vladimira Putina a přestat se tak soustředit na Ukrajinu jen proto, že svou pozornost upřeme k těmto hybridním útokům a ve společnosti vyvoláme určitou paniku, řekl Rutte. „Pro tento případ máme plány a jsme na to připraveni. Jsme silnější.“ Německé jednotky jsou například v Litvě, kde v červnu absolvovaly cvičení. Když byl Rutte před rokem dotázán na možnost skutečně rozsáhlého ruského útoku v Pobaltí, odpověděl, že NATO je připraveno na jakoukoli eventualitu a že pokud by se Putin o něco takového pokusil, reakce by byla „zničující“. Přesto čeští představitelé údajně diskutují o možné ruské okupaci východních částí Estonska či Lotyšska a ředitel kontrarozvědky BIS Michal Koudelka v deníku The Guardian hovořil o možném ruském vpádu na území NATO v řádu měsíců. Zdá se, že do Putinovy pasti padl právě on. Otázkou je, proč Koudelka vede proti Severoatlantické alianci vlastní hybridní válku.

Prezident za bilion
Út, 15. září 2026

Prezident za bilion

Vláda Andreje Babiše se ocitla v nepříjemné situaci, kdy čelí kritice ze strany prezidenta Petra Pavla, amerického velvyslance Nicholase Merricka i opozice za to, že nevynakládá dostatek prostředků na obranu, a zároveň není schopna otevřeně mluvit o tom, kolik ve skutečnosti plánuje utratit. Během svého čtyřletého funkčního období plánuje koalice ANO-SPD-Motoristé základní výdaje na obranu ve výši 780 miliard Kč. To odpovídá pouze 2 % HDP, avšak v běžných cenách jde o vyšší částku, než činily veškeré výdaje na obranu v letech 2016–2024 dohromady, a zároveň o 50 % více, než kolik na obranu během svých čtyř let vyčlenila Fialova vláda. Vysvětlit takto vysoká čísla voličům vládní koalice nebude snadné. Přesto Pavel s opozicí chtějí ještě více. Prezidentovy požadavky na období 2026–2029, kdy bude současná vláda u moci, dosahují po zohlednění růstu HDP a postupného navyšování výdajů směrem k 5% cíli NATO zhruba 1 bilionu Kč. Jeden bilion korun představuje 200 milionů Kč na každého z 5 000 bojeschopných vojáků Armády ČR. Jakožto vrchní velitel ozbrojených sil by měl Pavel podrobněji vysvětlit, jakým způsobem by podle něj měla být tato bezprecedentní suma peněz vynaložena.

Z Německa nevychází nic dobrého
Po, 7. září 2026

Z Německa nevychází nic dobrého

Včerejší volební výsledky v Sasku-Anhaltsku jsou pro Čechy špatnou zprávou, ať už jsou příznivci, či odpůrci AfD. Tak drtivé vítězství AfD nad oběma stranami spolkové vládní koalice, CDU a SPD, ukazuje, do jaké míry se Německo rozpadá. To, jak nyní tradiční politické strany zareagují na vetřelce z AfD, bude mít obrovský dopad na sousední země. Česko-německé vztahy prošly od roku 1989 dvěma hlavními fázemi. Zpočátku panoval silný, všudypřítomný pocit, že Německo představuje nejvyšší standard ekonomického úspěchu, institucionálního pořádku a demokracie. To se začalo měnit s migrační politikou Wir schaffen das, Green Dealem a deindustrializací, což některé české ekonomy a podnikatele vedlo k varování před přílišnou závislostí na německém průmyslu. Třetí fáze je téměř pravým opakem té první. Výchozím předpokladem by nyní mělo být, že z Německa nevychází nic dobrého. Pokud se někdy tato teze ukáže jako mylná, bude to příjemné překvapení.

Diskutované

Skoro jako Pavel
Čt, 1. října 2026

Skoro jako Pavel

Je celkem jasné, že by Andrej Babiš, Karel Havlíček či jakýkoli jiný kandidát antipavel měl v roce 2028 jen minimální šanci na vítězství v prezidentských volbách, pokud by současná světová situace zůstala v zásadě stejná. Co však takový skoropavel? Někdo, kdo by byl jako Petr Pavel, ale zároveň jiný? Ekonom Jan Švejnar, který v roce 2008 kandidoval na prezidenta proti Václavu Klausovi, sice časopisu Forbes sdělil, že už žádné další politické ambice nemá, avšak zítra mu bude 74 let a podobná výzva by pro něj mohla být důstojným završením kariéry. Disponuje kreditem umožňujícím oslovit voliče napříč politickým spektrem, což málokdo jiný dokáže. Pracuje pro Andreje Babiše jako místopředseda dozorčí rady Letiště Praha, zároveň ale v pondělí převzal medaili za zásluhy od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Švejnar podporuje Babišův rozpočet, v otázce přijetí eura se ale shoduje s Pavlem. Za běžných okolností by řada voličů vládní koalice považovala Švejnara za příliš podobného Pavlovi. Slušnou šanci obstát by ovšem mohl mít, pokud by je dokázal přesvědčit, že není válečným štváčem a má lepší celoživotní morální profil než současný prezident.

Zbraně, motorky a volby (v tomto pořadí)
Dnes, 5. října 2026

Zbraně, motorky a volby (v tomto pořadí)

Pokud prezident Petr Pavel nepodlehne tlaku právě těch médií, která ho vynesla na piedestal a obvykle jeho přešlapy přehlížejí, Češi tento víkend podobnou fotografii, jako je tato, neuvidí. Je z parlamentních voleb před rokem, avšak namísto účasti v komunálních volbách na konci tohoto týdne bude Pavel jezdit na motorce v Maroku. Troufalost, s jakou prezident těsně před volbami odjel ze země, připomíná chování Donalda Trumpa, když se v lednu 2016 chlubil, že by mohl uprostřed Páté Avenue někoho zastřelit a nepřijít o voliče. Taktéž Pavel tímto staví své voliče před výzvu, aby ho přijali takového, jaký je, se všemi jeho chybami a nedostatky. Zatímco dříve tak urputně bojoval za svou pravomoc zastupovat zemi navenek v době, kdy hlavním tématem summitu NATO byly výdaje na obranu, nyní se vzdává možnosti během významné události zastupovat svoji zemi doma. Naznačuje to, že jeho priority jsou na prvním místě zbraně, na druhém motocykly a až na třetím oslava demokracie. A tentokrát se nemůže vymlouvat, že mu někdo brání ve výkonu jeho povinností.

Smlouva o nešíření AI
Čt, 24. září 2026

Smlouva o nešíření AI

Včerejší projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN je třeba považovat za oficiální českou zahraniční politiku – zejména s ohledem na slova premiéra Andreje Babiše, který 2. července ve Sněmovně řekl, že vláda projev připraví a následně Pavlovi uloží ho přečíst. „Takhle to funguje,“ uvedl tehdy Babiš. Pavlovy včerejší výroky na adresu Číny a Ruska nebyly ničím novým, s výjimkou jejich zasazení do kontextu pokroku v oblasti AI. „Má-li umělá inteligence sloužit lidem,“ prohlásil, „musí se rozvíjet v rámci mezinárodních pravidel. Žádný stát ani žádná firma se s touto výzvou nemůže vyrovnat samostatně. Potřebujeme společné standardy, skutečný veřejný dohled a jasné mechanismy pro vyvozování odpovědnosti.“ Na jedné straně Pavel uvedl, že budoucí legitimita OSN závisí na tom, zda projde reformou a uzpůsobí se světu, v němž sílí geopolitické soupeření a roste fragmentace. Na straně druhé však on – a s ním i česká vláda – zjevně chtějí, aby oblast AI už nyní podléhala právě těm strukturám OSN, které se nedokážou přizpůsobit. Možná bude dalším krokem podpora smlouvy o nešíření AI, která zaručí, že kontrolu nad těmito technologiemi bude mít v budoucnu jen několik málo zemí.