Pro bývalého českého premiéra Petra Pitharta byla Sametová revoluce „vyjednaným předáním moci“, nikoli revolucí. Pro bývalého ministra financí Miroslava Kalouska šlo o převrat připravený zpravodajskými elitami, které si byly vědomy, že pro udržení moci je nutné změnit společenský systém a kapitalizovat dříve zespolečenštěné majetky pro skupinu vyvolených. Pro bývalého generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše vše začalo jako společná akce sovětských a československých zpravodajských služeb s cílem odstranit stávající vedení KSČ. Pro hudebníka Michaela Kocába byla „smrt“ studenta Martina Šmída zřejmou operací KGB, o které smělo vědět jen několik nejspolehlivějších československých představitelů. Pro bývalého politického vězně Miroslava Dolejšího byly revoluce ve východní Evropě výsledkem tajné geopolitické dohody mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem. Pro historika Oldřicha Tůmu neexistují žádné důkazy o tom, že by události 17. listopadu či následující hodiny byly připraveny. Pro Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, kteří se zítra setkají v Číně, to v tuto chvíli nemusí hrát žádnou roli, jestliže stejně hodlají starý světový řád rozbít.
