Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci vlády po útoku ruských dronů na Polsko 10. září ráno prohlásil, že podle všeho nešlo o náhodu, ale o záměr. „Putinův režim totiž ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam až může zajít,“ uvedl Fiala. Česká reakce podle něj musí spočívat v pokračující investici do obrany. A ten, kdo výdaje na obranu zpochybňuje, si přeje slabé Česko, dodal.

Fiala přesně nespecifikoval, co myslí slovem „náhoda“, je tu ale jeden úhel pohledu, který zjevně na mysli neměl. List New York Times krátce před dronovým útokem napsal, že Rusko s každým odpáleným dronem a raketou vysílá diplomatický signál. Článek, který se objevil 8. září online, cituje ukrajinské a evropské představitele, kteří uvádějí, že „intenzivní moskevské útoky jsou často načasovány na geopoliticky významné momenty a zaměřeny na symbolické cíle“.

Záměrem je podle deníku posílit postavení Moskvy při mírových rozhovorech. Analytici tvrdí, že Kreml zatím za eskalaci útoků nezaplatil žádnou cenu v podobě dalších amerických sankcí. Ministr financí Spojených států Scott Bessent řekl, že USA jsou připraveny zvýšit ekonomický tlak na Rusko, který by ho přiměl k jednáním, ale že větší sílu musí vyvinout i evropské země.

K útoku dronů dne 10. září došlo jen několik hodin předtím, než předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla ve Štrasburku svůj výroční projev o stavu Evropské unie. Uvedla v něm, že útok byl bezohledným a bezprecedentním narušením polského a evropského vzdušného prostoru a že signál vyslaný Vladimirem Putinem je jasný. „A jasná musí být i naše reakce,“ řekla. „Potřebujeme na Rusko vyvinout větší tlak, abychom ho přiměli zasednout k jednacímu stolu. Potřebujeme více sankcí. Pracujeme nyní v koordinaci s partnery na 19. balíčku. Zaměřujeme se zejména na rychlejší ukončení používání ruských fosilních paliv, stínovou flotilu a třetí země (které nakupují ruskou ropu a plyn).“ Dodala, že se „jedná o válku Ruska a je to Rusko, kdo byl měl platit.“ Proto musíme urychleně pracovat na novém řešení financování válečného úsilí Ukrajiny na základě zmrazených ruských aktiv, uvedla.

K útoku došlo jen několik dní po zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Číně. Putin na této akci 1. září prohlásil, že „tempo spolupráce v rámci ŠOS je skutečně impozantní“. Průměrný HDP členských států vzrostl v loňském roce o více než 5 % a národní měny se stále častěji používají při vzájemných zúčtováních. „Prosazujeme vydávání společných dluhopisů členskými státy ŠOS, vytvoření vlastní platební, zúčtovací a depozitní infrastruktury a vytvoření banky pro společné investiční projekty. Tato opatření zvýší efektivitu našich ekonomických výměn a ochrání je před výkyvy vnějších trhů,“ řekl.

Zvažte možnost, že Putin, povzbuzen výsledkem schůzky ŠOS, načasoval útok drony tak, aby se časově shodoval s projevem von der Leyenové, a že ona reagovala přesně tak, jak doufal. Vyzvala k většímu tlaku na Rusko, který by ho přivedl k jednacímu stolu. Chce další ekonomické sankce, včetně rychlejšího postupného odklonu od ruských fosilních paliv. A chce nová řešení pro využití zmrazených ruských aktiv. Možná by po stejných opatřeních volala bez ohledu na dronové útoky, ale nyní je to naléhavější.

Rusko možná „nezkoušelo“, jak daleko může proti Evropě zajít; možná naopak provokovalo Evropu, aby ve svých vlastních činech zašla ještě dál. Podle Kremlu sankce poškozují Západ více než samotné Rusko. A Donald Trump tím, že tlačí na Evropu, aby více investovala do své vlastní obrany a použila proti Rusku více síly, Putinovi může pomáhat dosáhnout globálního přeskupení, o které oba dva prezidenti usilují.

Podle expertů a analytiků z oblasti obrany citovaných ve Financial Times útok drony ukázal, „jak nepřipravená je Evropa na masivní letecké útoky, které Rusko na Ukrajině provádí téměř každou noc, a odhalil tak rozsah investic potřebných k posílení východního křídla NATO“. Útokem na Polsko si Rusko prakticky zajišťuje, že na obranu Evropy bude vynaloženo více peněz.

Válka na Ukrajině je nyní z velké části finanční válkou, a čím více země jako Česká republika používají vypůjčené peníze na nákup vojenského vybavení za nadsazené ceny a zároveň ochromují vlastní průmysl a ekonomiku vysokými cenami energií a klimatickými předpisy, tím více se konflikt blíží k řešení ve prospěch druhé strany. Útok drony na Polsko naznačuje, že se Kreml domnívá, že teď je ten správný čas tento proces urychlit.

Článek původně vyšel 12. září 2025 v anglickém znění placeného bulletinu Friday Edition pod názvem Why did Russia attack Poland?.