U příležitosti nedožitých 90. narozenin Václava Havla jsme si připomněli zajímavou pasáž z pamětí Michaila Gorbačova o Havlově cestě do Moskvy v únoru 1990.

„Pokud se v sovětském tisku objeví tvrzení, že likviduji socialismus, nebude to pravda,“ pokračoval Havel. „Jde o to, že samotné slovo ‚socialismus‘ je u nás v Československu zdiskreditováno jako symbol nepořádku a nezodpovědnosti režimu vnuceného zvenčí. Proto ztratilo svůj původní význam.“

Zde jsem poznamenal, že Havel nedostal zdaleka to nejhorší dědictví: za několik posledních desetiletí bylo v ČSSR vytvořeno nemálo pozitivního jak v průmyslu, tak v zemědělství a v sociální sféře.

„V paměti našich národů,“ prohlásil Havel, „zůstává zachován přínos Sovětského svazu k osvobození větší části naší země během druhé světové války. A ani všechno to špatné, co bylo potom, včetně okupace v roce 1968, to nevymazalo z paměti lidu. Až naši lidé budou číst Deklaraci, kterou spolu podepíšeme, ocení všechno: vždyť se za ta léta naučili číst mezi řádky a pochopí, že za starými koloniálními vztahy byla udělána tlustá čára.“

Opět jsem musel namítnout a požádat prezidenta, aby nám nepřipisoval koloniální vztahy vůči Československu.

„To nepřijmu.“

„Dobrá,“ řekl Havel, „najdu jiné slovo.“

„To je jiná věc, tím spíše, že vy jste mistr slova, máte velké literární schopnosti,“ podpořil jsem jeho příslib.

Ne všechno bylo v našich vztazích špatné a já se vyslovil pro to, aby se k minulosti přistupovalo realisticky, aby se upustilo od toho, co neodpovídalo zásadám rovnoprávnosti, a zachovalo se to pozitivní. Vyměňovali jsme si výsledky práce našich národů, existovaly vzájemně prospěšné vazby mezi vědci, kulturními činiteli a stovkami tisíc obyčejných lidí. Tyto vazby a kontakty se stavěly převážně na zdravém lidském základě.

Deklarace, kterou jsme podepsali, se ukázala jako krátká, bez honosných frází, ale obsahová a plně korektní pro obě strany.

Havel požádal o urychlení odchodu sovětských vojsk z Československa. Dospěli jsme ke vzájemnému porozumění i v této pro obě strany palčivé otázce.

Velmi blízký si byl náš pohled na nový systém evropské bezpečnosti, který by se mohl stát jakýmsi nástupcem Varšavské smlouvy a NATO.

Jednání s Havlem proběhla úspěšně, našli jsme společnou řeč a hlavně – postavili jsme nové mosty pro pokračování normální, zdravé spolupráce mezi našimi zeměmi.

Za zmínku stojí, že tento kompletní text z ruského originálu byl zahrnut do německého překladu Gorbačovových pamětí, avšak nikoli do anglické či české verze.