Hlavním cílem činnosti České národní banky je podle Ústavy České republiky péče o cenovou stabilitu. Inflace spotřebitelských cen v zemi od roku 2020 ve výši přibližně 44 % naznačuje, že ČNB svůj hlavní ústavní cíl neplní.

Aleš Michl převzal funkci guvernéra po Jiřím Rusnokovi 1. července 2022. Do úřadu nastupoval jako člověk, který během svého působení v bankovní radě ČNB nikdy nehlasoval pro zvýšení úrokových sazeb. Kritizoval devalvaci koruny v letech 2013–2017 a inflaci definoval jako množství peněz v oběhu, přičemž tvrdil, že je jich příliš mnoho. Zároveň Čechy nabádal, aby si spořili a byli tak připraveni na nečekané krize. V listopadu 2021 během své kampaně na nejvyšší post v centrální bance Michl prohlásil, že devalvace měny byla „aktivistickou politikou“ a že pouze „pokud přehodnotíme myšlení z krátkodobého aktivistického do dlouhodobého s orientací na stabilitu ekonomiky, pomůžeme naší republice k nižší inflaci“.

Jakmile se však Michl stal guvernérem, netrvalo dlouho a změnil kurz. Ve svém prvním významném projevu ve funkci 23. listopadu 2022 vyhlásil politiku silné koruny. V té době už koruna díky úrokové sazbě ČNB ve výši 7,0 % posílila na 24,35 Kč za euro. Uvedl, že vysoké úrokové sazby ČNB tlumí hospodářskou aktivitu a výrazně brzdí růst objemu peněz v ekonomice.

Současně však ve svých vyjádřeních začal zdůrazňovat výhody velkých devizových rezerv ČNB, ačkoli ty samozřejmě vznikly právě díky devalvaci koruny, kterou předtím tolik kritizoval. „V  Evropě máme po Švýcarsku nejvyšší devizové rezervy,“ prohlásil. „Silná centrální banka je nyní pevná kotva v ekonomice.“

Velké devizové rezervy přijal za své a vyhlásil politiku silné koruny založenou na  udržování úrokových sazeb „na vyšší úrovni za delší dobu“. Michl zpočátku působil dojmem, že chce napravit chybnou měnovou politiku svého předchůdce, což by znamenalo odkup přebytečných korun vytvořených během devalvace a využití tohoto kroku k posílení koruny. Namísto toho postupně přijal právě tu politiku, kterou dříve kritizoval – tedy využívání vysokých úrokových sazeb k udržení silné koruny.

V anglicky psané výzkumné zprávě z počátku tohoto roku Michl a jeho dva kolegové z ČNB uvedli, že „výhodou bilanční struktury ČNB je, že složení jejích devizových rezerv nemá přímý vliv na měnové podmínky v české ekonomice, a tedy ani na nastavení měnové politiky.“ Jinými slovy, ČNB může usilovat o vyšší výnosy z akcií a dluhopisů ve snaze zvýšit svoji ziskovost a snížit nakumulované ztráty, aniž by to mělo dopad na fungování domácí ekonomiky.

Na konferenci Bitcoin 2026 v Las Vegas, která se konala 27.–29. dubna letošního roku, Michl uvedl, že když v roce 2022 nastupoval do funkce, inflace dosahovala téměř 20 % a že on slíbil ji do dvou let snížit na 2 %. To se mu podle jeho slov skutečně podařilo, a to díky udržování přísnější měnové politiky po delší dobu a podpoře spoření. Výsledkem, jak uvedl, byla silnější koruna. Nezmínil přitom politiku, kterou zdědil po svém předchůdci Rusnokovi a která spočívala v postupné revalvaci koruny důsledným udržováním úrokového diferenciálu vůči euru.

Michl tento úspěch při snižování inflace využil k obhajobě své nové strategie spekulování s devizovými rezervami, které vznikly především v důsledku dřívější devalvace. Za poslední čtyři roky dle jeho slov ČNB zvýšila podíl akcií ve svém portfoliu z 15 % na 26 % a podíl zlata z téměř nuly na 6 %, čímž zvýšila očekávaný výnos.

Podle nejnovější zprávy ČNB disponuje banka devizovými rezervami ve výši 147,8 miliardy eur, přičemž dluhopisy tvoří 45,7 %, akcie 29,4 % a zlato 6,3 % (o bitcoinech ani nemluvě). Rezervy jsou z 47,8 % v eurech a z 28,6 % v dolarech. Michl koncem loňského roku řekl deníku Právo, že akcie a zlato ve velkém portfoliu mají být a že jejich promícháním s dluhopisy je pak rizikovost celého portfolia nižší než jednotlivého aktiva. Akcie a zlato jsou podle něj dlouhodobé investice, které „ocení hlavně naše děti“.

Michl se stal členem bankovní rady ČNB 1. prosince 2018, tedy několik let předtím, než začaly spotřebitelské ceny prudce růst. Přesto necítí žádnou povinnost napravit selhání rady, jejímž byl členem, a dostát tak hlavního ústavního cíle ČNB, kterým je péče o cenovou stabilitu. Návrat cen na úroveň roku 2020 a vymazání 44% inflace by pravděpodobně nebylo možné ani v případě, že by ČNB zcela zvrátila předchozí devalvaci. Michl se však o nic takového ani nepokouší. „Dosud,“ jak uvádí výše zmíněná výzkumná zpráva, „se ČNB nerozhodla aktivně výrazně snížit svoji bilanci.“ Namísto toho zvýšila svou expozici vůči volatilním trhům ve snaze dosáhnout spekulativních zisků.

Axel A. Weber, který v letech 2004–2011 stál v čele Německé spolkové banky, v srpnu deníku Handelsblatt řekl, že po nástupu Donalda Trumpa do úřadu na začátku roku 2025 prodal všechny své americké akcie, včetně těch od předních technologických společností. „Nechci mít Trumpa ve svém portfoliu,“ prohlásil. „Stále držím některá globálně diverzifikovaná ETF, ale už žádné jednotlivé americké akcie. Nejde o antiamerikanismus, nýbrž o střízlivé zhodnocení potenciálu výnosů, úrovně ocenění a geopolitického rizika.“

Michl volí opačný přístup. Nakupuje americké technologické akcie a zvyšuje svou expozici vůči Trumpovi, a to v přesvědčení, že z toho bude těžit příští generace. A neméně důležité je, že porušuje zásady, včetně té o připravenosti na nečekané krize, které sám hlásal ještě předtím, než byl jmenován guvernérem.

Právě to činí Aleše Michla nebezpečným. Schyluje se ke globální krizi na akciových a dluhopisových trzích, s níž přijde i zásadní proměna světového řádu. Až k tomu dojde, Češi by měli mít svoje peníze co nejvíce pod kontrolou, nejlépe v podobě silnější koruny ve vlastních peněženkách či na svých bankovních účtech.

Článek původně vyšel 18. září 2026 v anglickém znění placeného bulletinu Friday Edition pod názvem „Dangerous Aleš Michl“.