Daně slouží nejen k financování veřejné správy na všech úrovních, ale také jako prostředek přerozdělování. Teoreticky i prakticky jdou peníze bohatých na služby a sociální výhody pro ty méně bohaté, často to ale funguje i obráceně - peníze z daní méně bohatých směřují přímo k bohatým. Společnost to toleruje, protože částka odvedená každým jednotlivcem je relativně nízká (neustále se však zvyšuje). Na tomto principu fungovala také devalvace české koruny. Každého Čecha stála relativně malou částku, takže guvernér Jiří Rusnok má pravdu, když říká, že „kurzový závazek“ nikoho nezruinoval. Když ale naznačuje, že to nefungovalo opačně, není to pravda. Devalvace ve skutečnosti prospěla především 1 % nejbohatších Čechů, protože jim poskytla snadný přístup k levným penězům. Pokud by Rusnokovi analytici chtěli, mohli by nám říct téměř přesně, kolik desítek miliard korun bylo devalvací přerozděleno od běžných Čechů k těm nejbohatším.