Následující analýzu jsme dnes vydali v angličtině pro platící zákazníky zpravodaje Fleet Sheet a zde vám nabízíme její českou verzi:

Zabralo to čtyři roky soudních procesů, včetně dvou cest k Ústavnímu soudu, než nám soudci umožnili předvolat relevantní svědky v případu žaloby na ochranu osobnosti, kterou na nás v prosinci roku 2017 podal právník Radek Pokorný. Jakmile bylo umožněno vypovídat bývalému předsedovi vlády, dvěma bývalým ministrům a bývalému místopředsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, začalo se nám blýskat na lepší časy.

Případ jsme sice nakonec prohráli a museli z našeho bulletinu Final Word z 26. října 2017 s názvem „Pokorný a Rafaj“ vyškrtnout dvě věty, ale pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze byl přesto průlomový. Podle soudu jsme prokázali, že Pokorný obecně vlivem na předsedu ÚOHS Petra Rafaje disponoval, což u soudu oba pod přísahou popřeli.

Neprokázali jsme, že Pokorný ovlivnil jedno konkrétní rozhodnutí týkající se tendru na výběr mýtného, ale hlavní soudkyně v tomto řízení, Veronika Křesťanová, 7. října t.r. u soudu uvedla, že informace, které jsme o něm napsali, se šířily už před naším zveřejněním, a že naše (nepravdivé) tvrzení ve skutečnosti zapadá do pověsti, které se Pokorný těšil. Z tohoto důvodu byl původní rozsudek městského soudu o náhradě nemajetkové újmy ve výši 300 000,- Kč ve prospěch Pokorného odvolacím soudem zrušen.

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, který měl mýtný tendr na starosti, u Městského soudu v Praze vypovídal, že v době, kdy působil ve společnosti Skanska, s Pokorným spolupracoval. V pravomocném rozsudku se uvádí: „Sám žalobce mu v době, kdy svědek působil u Skanska, říkal, že se s panem Rafajem jednou týdně vidí a že spolu konzultují případy, které se řeší, žalobce tím z pohledu svědka demonstroval nadstandardně dobré vztahy s předsedou ÚOHS.“

Bývalý premiér Jiří Paroubek u soudu uvedl, že „mezi žalobcem a premiérem Bohuslavem Sobotkou existovala silná přátelská, nadstandardní vazba“ a že „z doslechu ví, že žalobce se angažoval při jmenování Petra Rafaje do čela ÚOHS pro druhé období, předpokládal tak, že žalobce a Petr Rafaj spolu některé věci dokázali řešit.“ Soudu také sdělil, ačkoli to není obsaženo v samotném textu rozsudku, že „premiér se bez pana Pokorného neobešel, byl to jeden z jeho nejbližších spolupracovníků“, že Pokorný „byl ten člověk pro takovou tu černou práci pana Sobotky“ a že „pan Pokorný z mého hlediska se příliš už nezabývá právem, ale je lobbistou.“

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se u soudu o Pokorném vyjádřil jako o „velmi schopném člověku, ze kterého se postupně stal velký zákulisní hráč. Hovořil o něm jako o vlivném muži, kterému kdo se znelíbil, skončil v politice.“ Mládek soudu rovněž sdělil, i když to v textu rozsudku není napsáno, že „on podle mého dělal eticky sporné operace, ale to mu nevadilo tvářit se, že on je vzor morální dokonalosti, má všechny školy, ví, jak to má vypadat,“ a „jak znám pana Pokorného, tak ten si nikdy nenechal ujít, pokud se rozhodovalo o nějaké důležité funkci, aby u toho byl, nějakým způsobem“. Dodal, že „všichni věděli samozřejmě, že si, že teda, nevím, jak bych to správně nazval, byltakovým trochu externím mozkem pana premiéra. To bylo nutné brát vážně.“

Mládek soudu také vysvětlil, jak Pokorný přispěl k destrukci ČSSD. „Prvních pět let naše vztahy byly velmi dobré, pak se začaly formovat tou prací OKD, ty byty, že to, ono to ještě taky zničilo ČSSD, protože to politicky nešlo vysvětlit. Teda takhle, já jsem byl ochoten, a to jsem i veřejně dělal, to by se našlo, byl jsem schopen obhajovat privatizaci OKD jako takový, ty díry.., to šlo vysvětlit, ale jako že se s tím prodalo sto tisíc bytů, teda pardon čtyřicet tisíc bytů nebo čtyřicet dva asi tisíc nájemníků, to opravdu vysvětlit nešlo a to se nikdy nemělo stát, a v tomhle hrál aktivní roli pan Pokorný.“

Bývalý místopředseda ÚOHS Josef Chýle u soudu vypověděl, že „spolu s žalobcem působil v poradní skupině (komisi) založené předsedou ÚOHS pro výklad obecných otázek týkajících se agendy ÚOHS (nikoli k živým kauzám), spolu s nimi tam byla i dcera předsedy ÚOHS Mgr. Rafajová, dále svědkův podřízený kolega - jeden z ředitelů, dále byl členem i jakýsi senátor za ČSSD. Svědek zdůraznil, že vždy trval na tom, aby se zasedání účastnil spolu s ním podřízený kolega (ředitel) jako svědek a aby se pořizoval zápis.“ Soud překvapilo zejména to, že Chýle od advokátní kanceláře Pokorného převzal klienta - Eltodo, a zajímalo ho, zda se jednalo o náhodu.

Soud rozhodl, že bylo „prokázáno, že obecně vlivem na předsedu ÚOHS Petra Rafaje žalobce disponoval. Byl členem jakési poradní skupiny zřízené samotným předsedou ÚOHS (za účasti i mj. dcery předsedy) k výkladům otázek týkajících se agendy ÚOHS a mohl takto nepřímo ovlivňovat i rozhodovací činnost. Skutečnost, že se na agendu ochrany hospodářské soutěže a veřejných zakázek specializuje a působí i jako představitel institucí na tomto poli činných, na tom (na disponování vlivem) nic nemění. Vyšlo též najevo, že sám žalobce své kontakty s předsedou ÚOHS zmiňoval způsobem, který mohl být vykládán jako nadstandardní vliv na něj, a že využití takového vlivu i takto nepřímo nabízel.“

Pokorný a Rafaj uvedli soudy ohledně svého vztahu v omyl a trvalo roky, než nám bylo dovoleno to dokázat. Čtenáři by si měli položit otázku, co to může znamenat pro případné kauzy, kterých se na antimonopolním úřadu účastnili, ať už měli Pokorného na své straně, nebo na straně druhé. Rozsudek v kauze Pokorný vs. Best lze považovat za důležitý, protože může vyvolat pochybnosti o rozhodnutích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za dob působení Jana Rafaje.