Lídři zemí Evropské unie se dnes brzy ráno dohodli na poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur poté, co selhaly snahy o využití zmrazených ruských státních aktiv. Neúspěch dohody o využití ruských aktiv zřejmě znamená, že obavy z konfiskace evropských aktiv v Rusku jsou prozatím zažehnány.

List Financial Times včera informoval, že hrozby Moskvy na pomstu západním společnostem za zmrazení ruských finančních aktiva na dobu neurčitou zvýšily obavy v některých evropských hlavních městech. S odvoláním na údaje kyjevského Institutu KSE deník uvedl, že ačkoli od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety odešlo z Ruska nebo omezilo své aktivity 1 903 zahraničních společností, 2 315 z nich v zemi nadále působí.

Mezi těmi, které jsou stále aktivní, je řada českých společností jako Zentiva, INCO Engineering, Koh-i-Noor Hardtmuth, METAProactive, Technistone, LANEX, PEGAS-GONDA, Řetězárna Česká Ves, Apram Aerospace, BEDNAR FMT a Česká zbrojovka. Mnohé z těchto společností institut charakterizuje jako „DIGGING IN – Defying Demands for Exit or Reduction of Activities” (VYTRVAJÍ – odmítají požadavky na odchod nebo omezení činnosti).

Česká zbrojovka, úzce spojená s Petrem Kolářem, poradcem prezidenta Petra Pavla, pokračuje podle kyjevského institutu v dodávkách do Ruska. Petrohradská společnost Alliance prý v letech 2022–2024 obdržela 251 karabin vyrobených Českou zbrojovkou.

Společnost však před invazí uvedla, že během platnosti mezinárodních sankcí nedodávala žádné ze svých produktů, na které se tyto sankce vztahují, ani do Ruska, ani do Běloruska. Navíc neudělila žádnému ze svých zákazníků ani obchodních partnerů oprávnění k takovým prodejům a taktéž nevydala žádný souhlas s takovými prodeji na výše uvedených trzích. Přesto je stále na seznamu kyjevského institutu.