Každá z nedávných velkých krizí vedla k přísnější vládní kontrole nad obyvatelstvem a ke zvýšení vlivu na západní ekonomiku ze strany nadnárodních společností, zejména těch ovládaných americkými institucionálními investory. To bude nepochybně i jedním z důsledků íránské krize, s tím rozdílem, že v případě růstu cen pohonných hmot v ČR většina hlavních hráčů pochází z Visegrádské/Slavkovské skupiny. Je tu sice britský „vetřelec“ Shell, ale jinak jsou zastoupeny Česká republika (Čepro), Maďarsko/Slovensko (MOL), Polsko (PKN Orlen) a Rakousko (OMV). Premiér Andrej Babiš doposud k zahraničním provozovatelům přistupoval jako k protivníkům, kteří si podle něj občas účtují nepřiměřené marže. Jednání s nimi by však místo toho mohl vnímat jako visegrádské/slavkovské konzultace a místní manažery jako energetické velvyslance. Pokud nedokáže Visegrádská skupina spolupracovat v tak klíčové otázce, jakou je energetika, mohl by se Babiš rovnou vydat ve stopách Petra Fialy a regionální spolupráci ukončit.

Článek bylo možné komentovat na našem facebookovém profilu zde.