Na zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy, které skončilo 8. července 1989 v rumunské metropoli, došlo k historickému obratu ve vztazích uvnitř východního bloku. Sovětský svaz ústy Michaila Gorbačova oficiálně pohřbil takzvanou Brežněvovu doktrínu omezené suverenity. Společné závěrečné komuniké poprvé deklarovalo, že neexistují žádné univerzální modely socialismu a že vztahy mezi členskými státy se musí rozvíjet na základě rovnosti, nezávislosti a práva každé země na vlastní politickou linii bez vnějšího vměšování. Rudé právo na své titulní stránce napsalo: Stabilitu a bezpečnost evropskému kontinentu.
Čtyři měsíce po bukurešťském bratrském setkání padla Berlínská zeď, což odstartovalo lavinu převratných změn: o týden později vypukla v Československu sametová revoluce, v prosinci byl svržen a popraven rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu a celý tento řetězec událostí, započatý otevřením maďarských hranic v září 1989, pokračoval v červenci 1991 oficiálním rozpuštěním Varšavské smlouvy a definitivně vyvrcholil v prosinci téhož roku rozpadem Sovětského svazu.
Co tedy můžeme očekávat v měsících po summitu NATO v Ankaře o 37 let později?
Článek bylo možné komentovat na našem facebookovém profilu zde.