Několik čtenářů se ohradilo proti výroku amerického generála námořní pěchoty ve výslužbě Smedleyho Darlingtona Butlera z roku 1935, kterého jsme citovali minulý pátek. Podle něj patřilo Československo mezi země, které se těšily na válku.

Podívali jsme se proto do archivů a našli několik příkladů, proč si to Butler mohl myslet. Zde je krátký článek z New York Times z 5. září 1933:

Češi vzdorují Německu

Tvrdí, že Říše plánuje válku

PRAHA, 4. září - Projevy dýchající válkou a zvěstmi o válce pronesli dnes čeští agrární představitelé na velkém shromáždění v Lázních Svaté Kateřiny. Předseda senátu Donát prohlásil, že Německo zbrojí na válku a chce narušit chod Československa.

„Celý národ,“ řekl, „musí volat: ¸Žádná revize, ale pěst proti pěsti a lid proti lidu‘“.

Ještě ostřejší byl projev Vladislava Brdlíka, bývalého člena vlády, který řekl, že Německo považuje nejen německy mluvící část Československa, ale taktéž celé Čechy za sféru svého vlivu, a Slovensko přislíbilo Maďarsku.

Bezpečnost by se našla jen v silném národním duchu a armádě inspirované vůlí k vítězství, uvedl. Pokud by bylo Československo napadeno, ukázalo by podle něj energii, která by ohromila svět.

Další článek z března 1934 citoval tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a nesl název Beneš říká, že Češi se anšlusu nebojí, ale podporují spojence v zákazu větší říše. Následuje jeho část:

„Anšlusu se nebojíme kvůli sobě, protože jsme posledních 900 let obklopeni mořem Němců, a přesto zůstáváme Čechy,“ tvrdil Beneš. Pouze loajalita ke spojencům nutila Československo, aby se postavilo proti anšlusu, jak zdůraznil.