Politika appeasementu prezidenta Petra Pavla směrem k Rusku je v rozporu s jeho otevřeně konfrontačním přístupem k Číně. Z jeho pohledu se Rusko a Čína zjevně nacházejí v různých fázích Pavlovy doktríny, kterou jsme formulovali takto: „Postavte se zlu, ale pokud se ukáže, že je příliš mocné, uzavřete s ním dohodu.“ Pavel se v případě Číny proti zlu staví i nadále, o čemž svědčí jeho „ryze soukromá“ návštěva dalajlámy, a to navzdory známé nelibosti Pekingu. Vzdor vůči Číně může být v souladu s Pavlovým cílem zvýšit národní sebevědomí, ale skutečně sebevědomá země by také občas vážila důsledky svých činů. Pokud PPF i Škoda Auto v Číně kvůli české zahraniční politice značně utrpěly a pokud mnoho českých průmyslových odvětví je stále na Číně závislých, jde-li o budoucí dodávky, je rozumné si klást otázku, jak dlouho může konfrontační fáze Pavlovy doktríny vydržet. Bude-li nakonec nutné hledat dohodu, bude to pravděpodobně z pozice rostoucí slabosti.