Téměř všechno, co opoziční strany říkají o návrhu státního rozpočtu na rok 2027, který včera představila ministryně financí Alena Schillerová, je pravda. Samozřejmě je špatnou politikou mít obrovský rozpočtový deficit v době hospodářského růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. Samozřejmě to znamená, že nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu dá věřitelům větší kontrolu nad osudem země. A země se samozřejmě nezadržitelně řítí ke státnímu bankrotu. Ale ať první hodí kamenem ten, kdo je bez viny. Téměř všichni, kdo návrh rozpočtu na rok 2027 kritizují, se v minulosti dopustili stejného prohřešku. Jedním ze základních kamenů závěrečné fáze západní civilizace je neudržitelný dluh a kdokoli, kdo se proti němu skutečně postaví, bude vykázán ze slušné společnosti. Sám Andrej Babiš varoval, že Evropská unie je „nyní pravděpodobně na stejné cestě jako Římská říše před svým zánikem“. Konkrétně měl na mysli náklady na dekarbonizaci, ty jsou však jen další stránkou téhož dluhového problému. Babiš ví, kam nás dluh směřuje, a přesto nás tam nadšeně vede. A právě tohle – nikoli výše samotného deficitu – je nejdůležitějším poselstvím rozpočtu na rok 2027.